V předmluvě knihy, věnované vlastivědnému popisu země, nazval autor Čechy "milou vlastí svou", ačkoli do Plas přišel se svým otcem z ciziny, z dolnofranckého Kánigshofenu. Mapa v měrítku 1 : 400 000 s rozměry 656x853 mm zdobená alegoriemi českých řek a zemědělství, rytými Janem Leonardem Blanckem, byla vydána roku Knižnici vydává Institut Terezínské iniciativy v nakladatelství Sefer, první svazek vyšel v minulých týdnech: studie Heleny Petrův Právní postavení židů za Protektorátu Čechy a Morava (1939-1941). Ještě letos by měly vyjít další dvě studie: o židovských spolcích a o osudu zlata uloupeného Židům nacisty. Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742. Mapa Čech z roku 1744 podle Mullera. Majerova mapa českých zemí z roku 1747-1748. Lothova mapa Čech z roku 1847. Seutterova mapa Moravy z poloviny 18. století. Erbenova mapa Čech z roku 1883. Mapa Moravy z roku 1888 podle Schobera. Mapa Republiky československé z roku 1935. Přídělový systém v Protektorátu Čechy a Morava nebyl dopředu chystán (v Německu byl příděl na potraviny a benzín zaveden těsně před vypuknutím války, 28. srpna 1939), jeho zavedení bylo v rámci snah zabránit nepokojům v počáteční fázi války utajováno až do rozhlasového proslovu ministra Feierabenda 1. října 1939. Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva, je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Byl vyhlášen roku 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí; stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se 10 000. Na počátku okupace vycházelo v protektorátu 2125 českých novin a časopisů (z toho 85 deníků, 10 obdeníků a 258 týdeníků) a několik desítek německých. Celkem 1887 českých periodik bylo během války postupně zastaveno - jak z důvodů politických, tak z důvodů hospodářských (u vycházejích periodik se během VIFTV. Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa V době zřízení Protektorátu Čechy a Morava mělo podle oficiální statistiky na jeho území žít 118 310 Židů, z nichž se 103 960 hlásilo k židovskému vyznání. Zbytek byl jiného náboženství nebo bez vyznání. Na protektorátním území mohli nacisté použít metody pronásledování a separace židovského obyvatelstva Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940. To je naprostý nesmysl. Odboj jakžtakž fungoval do září roku 1941. Tehdy byl oficiálně pro zdravotní důvody odvolán protektor Konstantin von Neurath (stal se velvyslancem v Turecku). Byl nahrazen vzdělaným Reinhardem Heydrichem, který měl již bohaté zkušenosti z kontrarozvědky a byl jedním z tvůrců SS. Většina občanů protektorátu byla k trestu smrti odsouzena Lidovým soudním dvorem, který v Drážďanech zasedal pravidelně od počátku roku 1 Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava z 16. 3. 1939. Verordnungsblatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, č. 2 z 21. 3. 1939. Poté vedl pardubickou úřadovnu gestapa až do konce okupace Johann Fritsch. Ve funkci zástupce šéfa zdejší úřadovny působil do června 1939 Hoffman, po něm do roku 1940 August Daewes a toho vystřídal Walter Lehne, který funkci vykonával až do konce trvání tzv. protektorátu Čechy a Morava.

mapa protektorátu čechy a morava z roku 1941